Krajina pod Pálavou patří k nejbohatším archeologickým oblastem ve střední Evropě. Úrodné nivy Dyje, vápenaté svahy Pálavy a strategická poloha na křižovatce dávných cest přitahovaly lidi už desítky tisíc let. Stopy jejich života tu vytvářejí nepřerušenou kroniku – od lovců mamutů až po římské vojáky.
Nejstarší kapitolu zdejší historie píší lovci mamutů z doby kamenné. Sídliště v Dolních Věstonicích a Pavlově proslula po celém světě díky výjimečným nálezům – především díky Věstonické venuši, nejstarší známé keramické sošce na světě. Archeologické vrstvy ukrývají doklady uměleckého projevu, pohřbívání i prvních technických dovedností člověka moderního typu. Tyto poznatky dnes přibližuje moderní expozice Archeoparku Pavlov, který návštěvníkům umožňuje poznat život pravěkých lovců přímo v místě jejich někdejšího sídliště.
Další významnou stopou lidských dějin je římské vojenské tábořiště u Mušova. Na přelomu 2. a 3. století našeho letopočtu zde stálo rozsáhlé římské vojenské zařízení – zřejmě centrum správy římských operací na sever od Dunaje. Nálezy mincí, zbraní, stavebních zbytků a luxusní keramiky dokládají, že oblast kolem dnešní Mušovské nádrže byla v té době rušným kontaktním prostorem mezi Římskou říší a germánskými kmeny. Pozůstatky kamenného římského lázeňského komplexu byly zčásti zachovány a zpřístupněny veřejnosti v rámci Návštěvnického centra Mušov – Brány do Římské říše. Návštěvníci tak mohou nahlédnout do každodennosti římských vojáků i do fungování celého tábora.
Významným svědkem historie regionu je také Zámek Mikulov, jehož součástí je také expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, která přibližuje život, kontakty i konflikty obou kultur na tomto území.
